Poradna
Očekáváme narození dítěte
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Otěhotněla jsem a mám obavu, že nebudu schopna plně zvládat svou dosavadní práci. Mohu využít nějaké kompenzace?
V případě převedení na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se z nemocenského pojištění poskytuje vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Tento příspěvek náleží těhotné zaměstnankyni, která je převedena na jinou práci, neboť práce, kterou předtím konala, je těhotným ženám zakázána nebo podle lékařského posudku (rozhodnutí ošetřujícího lékaře) ohrožuje její těhotenství; dále zaměstnankyni, která je v období do konce 9. měsíce po porodu převedena na jinou práci, neboť práce, kterou předtím konala, je matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře zakázána (ohrožuje její zdraví nebo mateřství); zaměstnankyni, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je kojícím ženám zakázána nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení; pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu (nižšího výdělku) než před převedením na jinou práci nebo ustanovením na jiné služební místo. Pro účely nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se za převedení na jinou práci se považuje též úprava pracovních podmínek spočívající např. ve snížení množství požadované práce a pracovního tempa, zproštění výkonu některých pracovních činností zakázaných těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo kojícím ženám nebo zproštění výkonu noční práce. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratší pracovní doby, se nepřihlíží.
Jaké jsou časové lhůty (podpůrčí doba) pro vyplácení vyrovnávacího příspěvku?
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo s výjimkou kalendářních dnů, po které trvala pracovní neschopnost, karanténa, ošetřování člena rodiny včetně ošetřování dítěte mladšího 10 let, poskytování dlouhodobé péče a omluvená (pracovní volno bez náhrady příjmu) či neomluvená nepřítomnost v práci. Těhotné zaměstnankyni se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení.
V jaké výši je vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství poskytován?
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zaměstnankyně zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se postupuje při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu stejně jako u peněžité pomoci v mateřství.
Které ženy na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nárok nemají?
Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá zaměstnankyně činná na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, dobrovolná pracovnice pečovatelské služby, zaměstnankyně odsouzená ve výkonu trestu odnětí svobody zařazená do práce nebo zařazená do práce ve výkonu zabezpečovací detence, zaměstnankyně účastná pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, žákyně nebo studentka, pokud zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zahraniční zaměstnanec aj.
Jaký je postup pro uplatnění nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství?
Pro nárok na tuto dávku je nutný tiskopis „Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“, který zaměstnankyni vydá ošetřující lékař nebo gynekolog, v jehož péči je žena v době těhotenství a mateřství. Po vyplnění tiskopisu gynekologem (potvrzení předpokládaného dne porodu) či ošetřujícím lékařem/poskytovatelem pracovnělékařských služeb (rozhodnutí o nemožnosti výkonu dosavadní práce z důvodu ohrožení jejího těhotenství, mateřství nebo kojení) doplní zaměstnankyně způsob výplaty dávky včetně data i podpisu a následně tiskopis předá svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel na příslušném tiskopisu potvrzuje převedení pojištěnky na jinou práci. Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává zaměstnavatel neprodleně příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. Zaměstnavatel je dále povinen každý měsíc, ve kterém trvalo převedení na jinou práci, zaslat příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ i vyplněný tiskopis „Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství“, a to nejpozději v den, který je u zaměstnavatele stanoven pro výplatu mezd a platů za uplynulý kalendářní měsíc.
Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím s nepřiznáním příspěvku?
V případě sporu o dávku je nutné se obrátit na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení / Městskou správu sociálního zabezpečení Brno / Pražskou správu sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ). Proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/MSSZ/PSSZ, která rozhodnutí vydala, a rozhoduje o něm Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Očekáváme v brzké době přírůstek do rodiny; za jakých podmínek mohu požádat o porodné?
Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, pokud žena, která dítě/děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky pro nárok na porodné a porodné nebylo vyplacení jí ani jiné osobě. Nárok na porodné má také osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud se jednalo o první nebo druhé převzaté dítě a rozhodný příjem v rodině této osoby nepřesahoval 2,7násobek životního minima. Nárok vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péče (den právní moci rozhodnutí o převzetí). Porodným se tedy rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.
Co znamená, že nárok na porodné je podmíněn výší příjmu rodiny?
Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny (např. u dítěte narozeného v červnu se počítají příjmy za měsíce leden, únor a březen). Jestliže celkové příjmy rodiny tuto hranici překročí, pak nárok na porodné nevzniká. Do rozhodného příjmu rodiny, ve které se dítě narodilo, se započítávají veškeré příjmy rodiny, avšak s výjimkou rodičovského příspěvku a přídavku na dítě.
Jaká je výše porodného?
Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě a 10 000 Kč na druhé živě narozené dítě. Porodné se vyplácí jednorázově.
Kde je možné o porodné žádat a jaké doklady k podání žádosti potřebuji?
Žádost o porodné se podává na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu. Nezbytnou součástí je kromě samotné žádosti i předložení průkazu totožnosti, rodného listu dítěte a v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů i rozhodnutí příslušného orgánu. Nárok na dávku může být uplatněn 1 rok zpětně od narození dítěte.
Jakým způsobem mám pro účely žádosti o porodné doložit příjem svůj a své rodiny?
V souvislosti s testováním finančních příjmů rodiny je podle konkrétní situace nezbytné vyplnit nejen formulář "Žádost o porodné", ale i "Doklad o výši čtvrtletního příjmu", případně "Doklad o výživném poskytovaném společně s posuzovanou osobou". Tyto formuláře jsou k dispozici v tištěné podobě na příslušném úřadu nebo ke stažení, případně elektronickému podání, na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím porodného?
Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky lze podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.
S jakou životní situací je spjato poskytování peněžité pomoci v mateřství?
V souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě náleží z nemocenského pojištění peněžitá pomoc v mateřství. Jedná se o dávku nahrazující příjem, která náleží při splnění stanovených podmínek pojištěnci (zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným). Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna pojištění (tzn. žena i muž).
Jak je to s nástupem na peněžitou pomoc v mateřství?
Podpůrčí doba peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, a to dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nasává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Případně pak také dnem porodu, pokud k němu došlo dříve, než v uvedeném období či dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech.
Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství a jak dlouho se vyplácí?
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje pojištěnce (ženě), která porodila dítě, po dobu 28 týdnů. Ženě, která porodila zároveň 2 nebo více dětí, se poskytuje po dobu 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí. Peněžitá pomoc v mateřství se dále poskytuje pojištěnci, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a pojištěnci, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela. Nárok má také pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství. Poslední kategorii tvoří pojištěnci, kteří pečují o dítě a jsou otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřeli písemnou dohodu, že budou pečovat o dítě. Podpůrčí doba v těchto případech (u pojištěnců) činí 22 týdnů. Pokud pojištěnec z výše uvedených důvodu (převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, péče o dítě, jehož matka zemřela aj.) pečuje zároveň o 2 nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.
Jaké další podmínky musí být splněny pro poskytnutí peněžité pomoci v mateřství?
Vyjma účasti pojištěnce (muže či ženy) na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství je další podmínkou účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Do doby 270 dnů se započítává také např. doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže bylo studium úspěšně ukončeno, a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění.
Jak je tomu u osob samostatně výdělečně činných?
Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
Jaké podmínky zákon váže ke střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě?
Vystřídání i opakované střídání (četnost omezena není) matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě je možné na základě písemné dohody. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem úředního ověření podpisu matky dítěte). V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu (270 dní účasti na pojištění v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění v době nástupu peněžité pomoci v mateřství), a naopak. V dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění.
Jaká je minimální délka podpůrčí doby peněžité pomoci v mateřství?
U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů a nesmí skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu (šestinedělí). Toto ustanovení navazuje na § 195 odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Jakým způsobem se určuje výše peněžité pomoc v mateřství?
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny a její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se příjem zpravidla z období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (nástup na peněžitou pomoc v mateřství) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci - viz zákonem stanovené redukční hranice.
Jak mám požádat o peněžitou pomoc v mateřství?
Pojištěnka, která porodila dítě, nebo těhotná pojištěnka uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství potvrzením ošetřujícího lékaře (gynekologa, u něhož je v předporodní péči) o očekávaném nebo skutečném dni porodu na tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Při převzetí dítěte do péče je zapotřebí uplatnit nárok podáním tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ a zároveň je nezbytné doložit i další potřebné skutečnosti - rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů, písemnou dohodu o převzetí dítěte či lékařský posudek ošetřujícího lékaře matky dítěte („Potvrzení o zdravotním stavu matky dítěte a nároku pojištěnce na peněžitou pomoc v mateřství“) o tom, že matka nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Pokud je dítě převzato do péče na základě písemné dohody, pojištěnec v ní musí uvést den, od kterého bude o dítě pečovat, den porodu a úředně ověřený podpis matky dítěte, popř. ověřený orgánem nemocenského pojištění. Den ověření podpisů na dohodě o péči o dítě musí předcházet dni, ve kterém má pojištěnec o dítě pečovat. Je-li pojištěnec zaměstnán, předkládá žádost o peněžitou pomoc v mateřství svému zaměstnavateli, který ji společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. OSVČ předávají žádost přímo OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu.
Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím s výší dávky, jejím odnětím atd.?
V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši rozhoduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ, která rozhodnutí vydala. O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
K jaké životní situaci se tato dávka vztahuje?
Dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská) je novou krátkodobou dávkou ze systému nemocenského pojištění, která vstoupila v platnost od 1. 2. 2018. Jedná se o legislativní opatření, které směřuje k prohloubení péče o děti.
Kdo má nárok na otcovskou?
Na otcovskou má nárok zaměstnanec (pojištěnec), který pečuje o dítě, jehož je otcem nebo zaměstnanec (muž nebo žena) pečující o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Podmínkou nároku na otcovskou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je účast na pojištění po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Nárok má i zahraniční zaměstnanec, jestliže je účasten nemocenského pojištění aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.
Jaká jsou kritéria pro čerpání otcovské a jak dlouho ji lze čerpat?
Nástup na otcovskou je možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Otcovská náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. Podpůrčí doba (doba, po kterou je dávka vyplácena) u otcovské činí 1 týden bez možnosti přerušení a začíná nástupem na otcovskou. Nástup nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Jestliže však je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.
Jaká je výše otcovské?
Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný v rozhodném období (období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.
Jak lze o otcovskou požádat?
Nárok se uplatňuje na tiskopisu „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“. Tento tiskopis je možno stáhnout z webových stránek České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo získat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Žádost o otcovskou zaměstnanci podávají stejně jako u ostatních dávek nemocenského pojištění prostřednictvím zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji uplatňují přímo u OSSZ, u které jsou registrovány.