Poradna

Sociální zabezpečení

FAQ
  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
  • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
  • Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
  • Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima
  • Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi
27. 2. 2016

Co vlastně je životní minimum, co je existenční minimum a jaký je mezi nimi rozdíl?
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Jaké legislativní normy a právní úpravy tuto problematiku řeší?
Životní a existenční minimum je legislativně zakotveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Jejich hlavní využití se poté váže především k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kde životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze. Opomenout však nelze ani zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v němž jsou tyto pojmy taktéž zohledněny při zjišťování nároku na určité dávky ve stanovených sociálních situacích (např. přídavku na dítě a porodného).

Jaká je měsíční výše existenčního minima?
Částka existenčního minima má pevnou výši, která měsíčně 2200 Kč.

Jaké jsou měsíční částky životního minima?
Výše životního minima se odvíjí od počtu osob v domácnosti a od jejich věku, přičemž výsledné životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jejích jednotlivých členů. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že nejdříve se posuzují osoby, které
nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. Od 1. ledna 2012 byly stanoveny následující hodnoty: částka životního minima jednotlivce činí 3410 Kč; pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 Kč; pro osobu od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, 2830 Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let věku 2450 Kč; pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let věku 2140 Kč a u nezaopatřeného dítěte ve věku do šesti let 1740 Kč.

Kdo patří mezi společně posuzované osoby?
Společně posuzovanými osobami jsou pro účely životního minima rodiče a nezletilé nezaopatřené dětimanželé nebo registrovaní partneřirodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřenérodiče a zletilé děti, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami, popř. jiné osoby společně užívající byt (pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby).

Co všechno patří mezi započitatelné příjmy?
S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, příspěvek na živobytí, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.).

7. 10. 2017

V čem spočívá systém hmotné  nouze a koho se týká?
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, upravuje  poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým  osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci  v hmotné nouzi. Za osoby či rodiny v hmotné  nouzi jsou považovány ty, které nemají dostatečné příjmy a jejich celkové  sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb  na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemohou z  objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním  přičiněním. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální i majetkové  poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními i  majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se  posuzuje podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 

Jak je definována částka na živobytí  osoby? 
    Částka na živobytí  je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její  snahy a možností. Částka na živobytí se odvíjí od částek existenčního a  životního minima, přičemž může být  v konkrétních případech zvýšena (např. z důvodu zvýšených nákladů na  dietní stravování aj.). Částka na živobytí společně posuzovaných osob činí  součet částek na živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými. U  nezaopatřeného dítěte činí částka na živobytí částku životního minima, která  může být zvýšena z důvodu nutnosti dietního stravování. U osoby vedené  v evidenci uchazečů o zaměstnání, s níž bylo v posledních šesti  měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi ukončeno zaměstnání  z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností nebo  z obdobného důvodu, činí částka na živobytí jen částku existenčního minima  bez možnosti jejího zvýšení (s výjimkou nutnosti dietního stravování). Osoba,  která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční  splátky, má nárok jen na částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení  (s výjimkou nutnosti dietního stravování). U osoby, která je po celý měsíc ve  zdravotnickém zařízení, činí částka na živobytí jen částku existenčního minima  bez možnosti jejího zvýšení. Ostatní osoby mají v základu nárok na částku  existenčního minima popřípadě zvýšenou např. z důvodu nutnosti dietního  stravování, majetkových poměrů apod.

  

Dochází  při zhoršeném zdravotním stavu k navýšení částky na živobytí osoby? 
    Ano,  částka na  živobytí osoby, jejíž zdravotní stav podle doporučení příslušného odborného lékaře  vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, se zvyšuje měsíčně: u diety nízkobílkovinné o 1380 Kč; u diety při  dialýze o 1000 Kč; u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo  hyperlipoproteinemii o 1050 Kč; u diety diabetické o 1130 Kč; u diety při  onemocnění fenylketonurií o 2220 Kč; u diety při onemocnění celiakií o 2800 Kč;  u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní denzita poklesla o více než o  25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5, o 1090 Kč; u diety při laktózové  intoleranci o 1070 Kč; u diety v těhotenství a při kojení do jednoho roku věku  dítěte o 1100 Kč.

Jak je pro účely tohoto zákona  posuzováno nezaopatřené dítě?
Nezaopatřenost dítěte se i pro účely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci  v hmotné nouzi, posuzuje  podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za nezaopatřené dítě se považuje  dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně  připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na  budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo z  důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat  soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18.  roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky úřadu  práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti  nebo podporu při rekvalifikaci. 

Jak je podle zákona definována  hmotná nouze? 
    Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem  a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení  nedosahuje částky na živobytí nebo dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na  živobytí částek na živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů  na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené, přičemž si nemůže tento  příjem vlastním přičiněním zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu  nebo z jiných vážných důvodů, takže zabezpečení jejích základních životních  podmínek je vážně ohroženo. Zákon zároveň definuje situace, kdy se osoba navzdory  nesplnění výše uvedených podmínek, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům a  celkovým sociálním i majetkovým poměrům považuje též za osobu v hmotné nouzi.  Jedná se o ohrožení vážnou újmou na zdraví, postižení vážnou mimořádnou událostí  (živelní pohroma, požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo  průmyslová havárie), potřebu úhrady nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení  správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu  rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, pořízení nebo  oprava nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, úhrada odůvodněných  nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte)  a nemožnost úspěšného řešení její situace či ohrožení sociálním vyloučením s  ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků (osoby  propuštěné z výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu  odnětí svobody, po ukončení léčby chorobných závislostí ve zdravotnickém zařízení,  psychiatrické léčebně nebo léčebném zařízení pro chorobné závislosti, osoby propuštěné  ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské  péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, osoby bez přístřeší či ty,  jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby).

Je za osobu v hmotné nouzi  automaticky považována nezaměstnaná osoba, i když není registrována na úřadu  práce?
    Není.  Za osobu v hmotné nouzi se podle zákona nepovažuje osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez  vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v  cíleném programu k řešení zaměstnanosti; osoba, která prokazatelně neprojevuje  dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním; osoba samostatně  výdělečně činná, jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení  nedosahuje částky na živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému  pojištění, a v důsledku toho nemá dávky z tohoto pojištění. Dále také  osoba, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s  řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce; osoba, která nastoupila  výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do  vazby; osoba, které nevznikl nárok na nemocenské dávky proto, že si úmyslně  přivodila pracovní neschopnost nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou  účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných  prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu; osoba, které – nebo s  ní společně posuzované osobě – byla dávka odejmuta.

  

Jak se hodnotí možnost zvýšit si  příjem vlastním přičiněním? 
    Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na  doplatek na bydlení se zjišťuje, zda osoba a společně s ní posuzované osoby  mají možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se  rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (na dávky  nemocenského/důchodového pojištění, státní sociální podpory, výživné aj.) či prodejem  nebo jiným využitím majetku. Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu,  které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení (posuzuje se přiměřenost  bydlení ve vztahu k bydlení dosavadnímu zejména s přihlédnutím k jeho  formě, velikosti, výši nákladů na bydlení a osobním poměrům dotčené osoby a  osob s ní společně posuzovaných), prostředků zdravotnické techniky, zvláštních  pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením, motorového vozidla, které je  využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné  dopravě do školy nebo zaměstnání, nebo uzavřeného penzijního připojištění se  státním příspěvkem.

Kdo je pro  účely dávek pomoci v hmotné nouzi považován za společně posuzovanou osobu? 
    Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně  posuzovaných osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže, že společně  s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nebo, že  ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací  zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb. Pokud  užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení se žadatelem o  dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše odůvodněných nákladů na  bydlení podílem všech osob užívajících tentýž byt, jiný než obytný prostor nebo  ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez  ohledu na to, jestli o dávku žádají.

Jaké dávky jsou v rámci systému  pomoci v hmotné nouzi poskytovány?
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

  

K čemu slouží příspěvek na  živobytí?

  

Příspěvek na živobytí je určen osobám, které se nacházejí  v hmotné nouzi, jestliže příjem jejich a společně  posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky  na živobytí. Za přiměřené náklady na bydlení se považují odůvodněné náklady na  bydlení, maximálně však do výše 30 %, v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu  osoby (nebo společně posuzovaných osob).

 Komu náleží doplatek na  bydlení?

Doplatek na bydlení řeší  nedostatek příjmů k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní  příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální  podpory. Tato sociální dávka je poskytována  vlastníku užívajícímu byt nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy,  rozhodnutí nebo jiného právního titulu. V  případech hodných zvláštního zřetele může být doplatek na bydlení přiznán i  osobě, která využívá jinou než nájemní formu bydlení (např. ubytování osob v  domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se  zvláštním režimem, chráněném bydlení, azylových domech podle zákona č. 108/2006  Sb., o sociálních službách). Podmínkou nároku na  doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po  zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených  a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí. Výše  doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na  bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na  bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou  příjem osoby / společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na  živobytí) převyšuje částku na živobytí osoby/společně posuzovaných osob. Doplatek  na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým  poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její  příjem / příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku na živobytí osoby / společně  posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby / společně  posuzovaných osob.

 K čemu je určena mimořádná  okamžitá pomoc?

 Prostřednictvím této jednorázové dávky  může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru,  kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon stanovuje několik takových  situací, v nichž lze tuto dávku poskytnout (např. nedostatek finančních  prostředků, ohrožení vážnou újmou na zdraví, mimořádná událost aj.).  

Jaké  situace nepříznivého a mimořádného charakteru pro poskytnutí mimořádné  okamžité pomoci zákon definuje a v jaké výši je poté pomoc poskytována?
První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků (s přihlédnutím k jejím  příjmům i celkovým sociálním a majetkovým poměrům) jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout  v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v  případě nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima). Druhá  situace je spojena s vážnou  mimořádnou událostí (osoba, kterou postihne mimořádná událost a její  celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat  nepříznivou situaci vlastními silami), kterou je např. živelní pohroma  (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.),  požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Výše  mimořádné okamžité pomoci této osobě se stanoví s přihlédnutím  k majetkovým poměrům a příjmové situaci rodiny až do 15násobku částky  životního minima jednotlivce. Další situací, v níž lze poskytnout mimořádnou  okamžitou pomoc, je stav, kdy osoba nemá  vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům  dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (spojeného  zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě  osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných  k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty  peněžních prostředků a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu;  výše dávky se stanoví až do výše jednorázového výdaje) nebo na úhradu nákladů spojených  s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet  poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky  životního minima jednotlivce), a konečně k  uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se  zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností  souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí (výše dávky se stanoví až do  výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v  kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce). Poslední  situace se týká osob, které v daném čase s ohledem  na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemohou úspěšně řešit svoji situaci  a jsou ohroženy sociálním vyloučením (jde zejména o osobu  propuštěnou z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, osobu  po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěnou ze zdravotnického zařízení,  psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti nebo osobu  propuštěnou ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo  z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech,  nebo osobu, která nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem  k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo osobu, jejíž práva a zájmy  jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby). V tomto případě lze jednorázově poskytnout  dávku až do výše 1000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním  roce podle tohoto ustanovení nesmí přesáhnout čtyřnásobek částky životního  minima jednotlivce. 

Je-li nárok na dávky v hmotné nouzi podmíněn příjmovou situací, za  jaké období se posuzuje? 
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku hmotné nouze, je u opakujících se dávek období tří kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti o dávku, u jednorázové dávky poté období aktuálního kalendářního měsíce. V průběhu poskytování dávky je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávky hmotné nouze a jejich výši, je stanoven v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,stanovuje určité odchylky např. u příjmů  ze závislé činnosti a z funkčních požitků (zápočet ve výši 70 %) či příjmů  z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní  neschopnosti, z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti  a podpory při rekvalifikaci, z důchodů poskytovaných v rámci důchodového  pojištění (zápočet ve výši 80 %). 

Kde a jak lze o dávky pomoci v hmotné nouzi požádat?
O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa  trvalého bydliště. Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné  nouzi započíná podáním žádosti na  příslušném formuláři (tiskopisu ministerstva práce  a sociálních věcí), který je k dispozici v tištěné podobě na kontaktních  pracovištích Úřadu práce České republiky nebo ke stažení na internetových  stránkách integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nezbytnou součástí  je kromě žádosti samé i předložení průkazu totožnosti; ostatní doklady se liší podle  účelu jednotlivých dávek.  

Kam se mohu obrátit, pokud  nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím dávek pomoci v hmotné nouzi?
Proti rozhodnutí o zamítnutí (nepřiznání), snížení nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení k  Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce  rozhodl.  

27. 2. 2016

Je nárok na příspěvek na bydlení podmíněn  testováním výše příjmu?
Ano, poskytování příspěvku na bydlení podléhá testování příjmů rodiny za  kalendářní čtvrtletí. Nárok na tuto dávku je vázán na normativně stanovenou  hranici příjmů domácnosti v poměru k nákladům na bydlení. Do  rozhodného příjmu rodiny se započítávají veškeré příjmy rodiny včetně rodičovského příspěvku a přídavku na  dítě. 

Jaké jsou  podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení? 
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému  pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení  přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30  (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného  příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu  0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Tzn., že 30 %  (v Praze 35 %) rozhodného příjmu v rodině nestačí na pokrytí nákladů na  bydlení a zároveň těchto 30  % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady na  bydlení stanovené zákonem. Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.   

Kdo je pro  účely příspěvku na bydlení považován za společně posuzovanou osobu? 
U příspěvku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob stanoven zcela jinak než u ostatních dávek státní sociální podpory. U příspěvku na bydlení se za rodinu považují všechny osoby (vyjma nezaopatřených dětí v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež), které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje (§ 7 odst. 5 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Co to jsou normativní náklady?
Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti  obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v  souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné  náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady  na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v  nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení stanovuje §  26 odst. 1 písm. a) a b) Zákona č. 117/1995  Sb., o  státní sociální podpoře, pro období od 1.  ledna 2018 do 31. prosince 2018 odlišně pro bydlení v bytech užívaných na  základě nájemní smlouvy a pro bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků.

Co tvoří náklady na bydlení?
Náklady na bydlení tvoří u bytů užívaných na základě  nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu,  nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného; u družstevních bytů a bytů  vlastníků srovnatelné náklady vyčíslené v Zákoně č. 117/1995 Sb., o  státní sociální podpoře. U  všech bytů se započítavají i náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady na dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Jaká je výše příspěvku na bydlení?
Výše příspěvku na bydlení není dána pevnou částkou, ale vypočítá se jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy 0,35). Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35). Výše příspěvku se s rostoucím příjmem postupně snižuje a nejnižší poskytovaná částka činí 50 Kč měsíčně.

Kde je možné o příspěvek na bydlení požádat a jaké doklady  k podání potřebuji?
„Žádost o příspěvek na bydlení“ se podává na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště. Nezbytnou součástí je kromě žádosti samé i předložení průkazu totožnosti, rodného listu u dětí do 15 let věku, nájemní smlouvy či jiného dokladu prokazujícího užívání bytu na základě vlastnictví nemovitosti (např. kupní smlouva aj.), „Doklad o výši čtvrtletního příjmu" (tento doklad musí podat každá ze společně posuzovaných osob), případně „Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky“, „Doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou“ (pokud některá ze společně posuzovaných osob pobírala v rozhodném období příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti a poskytovatel tohoto příjmu je rovněž společně posuzovanou osobou) a „Doklad o výši nákladů na bydlení“. U nezaopatřených dětí ve věku 15-26 let je nutné ještě vyplnit „Potvrzení o studiu“, „Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte“ nebo „Potvrzení o neschopnosti nezaopatřeného dítěte soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ a „Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku“.

Kam se mohu obrátit, pokud  nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím příspěvku na bydlení?
Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu práce a  sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.

20. 3. 2019