Poradna

Zdravotní omezení a výdělečná činnost

FAQ

Rád bych se registroval na Úřadu práce ČR, jaký je rozdíl mezi uchazečem o zaměstnání a zájemcem o zaměstnání?
Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce České republiky, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Rozdíl mezi oběma pojmy lze spatřovat zejména v právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání dle § 22 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území ČR. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání má právo pouze na zabezpečení zaměstnání, popřípadě rekvalifikace, nikoliv na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Uchazeč o zaměstnání dle § 24 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž územním obvodu má bydliště (Žádost o zprostředkování zaměstnání), a která zároveň splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Při jejich splnění jí také může vzniknout nárok a podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Kdo se může stát uchazečem o zaměstnání?
Uchazečem o zaměstnání může být pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, není osobou samostatně výdělečně činnou, soudcem, poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu, fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání apod. (§ 25 odstavec 1 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Kdo nemůže být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání?
Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je uznána dočasně neschopnou práce; vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě; pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Byl jsem propuštěn z pracovního poměru, mám nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má dle § 39 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období (tzn. v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (ze zaměstnání nebo při výkonu jiné výdělečné činnosti; do rozhodného období se započítávají i tzv. náhradní doby - např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, osobní péče o dítě do 4 let věku atd.), požádal krajskou pobočku Úřadu práce ČR, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře v nezaměstnanosti rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Cílem podpory v nezaměstnanosti je dočasné zmírnění výpadku příjmů. Vyplácí se uchazečům o zaměstnání v případě splnění podmínek ode dne podání Žádosti o podporu v nezaměstnanosti a Žádosti o zprostředkování zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti doložit krajské pobočce Úřadu práce ČR příslušnými doklady (evidenční list důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku, potvrzení o zaměstnání - zápočtový list aj.).

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti naopak nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zvlášť hrubým způsobem (porušení dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce); kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti; který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává nekolidující zaměstnání; který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob (společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby, členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti, členem družstva, fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením).

Jaká je doba výplaty podpory v nezaměstnanosti?
Podporu v nezaměstnanosti vyplácí krajská pobočka Úřadu práce ČR během tzv. podpůrčí doby. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti?
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (z posledního zaměstnání). V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Co se míní pojmem vážné důvody?
Vážné důvody dle § 5 písm. c) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti spočívají v: nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let; nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou; docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte; místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera; okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Co znamená pojem nekolidující zaměstnání?
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání (tzn., nekolidujícím zaměstnáním se dle § 25 ods. 3 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rozumí): výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek (hrubý příjem) nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Hrubý příjem v tomto případě tedy nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy (6 100 Kč), která pro rok 2019 činí 12 200 Kč. Po celou dobu trvání tzv. nekolidujícího zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR výplatu podpory v nezaměstnanosti pozastaví. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Za jakých podmínek mohu být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání? 
Krajská pobočka Úřadu práce ČR ukončí uchazeči o zaměstnání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 30 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) dnem, kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů neoznámí výkon nekolidujícího zaměstnání při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnost, neoznámí osobně nebo písemně nejpozději do 8 kalendářních dnů důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu nebo další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání; uchazeč zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo uchazeč vykonává nelegální práci.

Ovlivní nějak výplatu podpory v nezaměstnanosti fakt, že jsem z posledního zaměstnání získala odstupné?
Ano, dle § 44a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Podpora v nezaměstnanosti se nekrátí, pouze se odkládá.

Jak je to s pojištěním v době evidence na Úřadu práce? 
Pokud je pojištěnec evidován na Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění ze státního rozpočtu stát (§ 7 odst. 1 písmeno e Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Doba vedení v evidenci Úřadu práce je zároveň tzv. náhradní dobou pojištění, kdy platí, že rozsah zápočtu doby evidence na Úřadu práce pro účely důchodového pojištění je závislý na tom, v jakém období byla doba získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti (§ 5 odst. 2 písm. a) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Důchodového pojištění jsou účastny osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky - krajské pobočky jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Pokud podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci uchazeči nenáleží, doba vedení v evidenci Úřadu práce se započítává pro účely důchodu nejvýše v rozsahu 3 let u pojištěnce staršího 55 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Ze zákona dále platí, že pokud byl uchazeč registrovaný na Úřadu práce ČR před dosažením věku 55 let a podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci mu nenáležela, lze mu z této doby pro důchod započítat maximálně 1 rok. Doba evidence na Úřadu práce získaná po 31.12.2009 jako tzv. náhradní doba pojištění se pro nárok na důchod i jeho výši dle zákona krátí (redukuje) na 80 %.

13. 2. 2019
  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
  • Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity
  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
  • Vyhláška č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017
  • Nařízení vlády č. 336/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
7. 10. 2017

Mám zdravotní omezení, ale přesto chci pracovat. Zaměstná mě někdo?
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci (v průměrném ročním přepočteném počtu) v pracovním poměru jsou povinni v rámci tzv. plnění povinného podílu zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit zaměstnáváním OZP v pracovním poměru nebo tak mohou učinit náhradním způsobem – tzv. náhradním plněním. Jedná se o odebírání výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům, odvod do státního rozpočtu či jejich vzájemnou kombinaci.

Kdo je pro účely zákona o zaměstnanosti považován za osobu se zdravotním postižením?
Podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou osobami se zdravotním postižením (OZP) fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v I. nebo II. stupni, invalidními ve III. stupni (osoba s těžším zdravotním postižením) nebo zdravotně znevýhodněnými (OZZ). Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Jak je to s postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce? Mají s ohledem na svá omezení deklarovány nějaké výhody?
Osoby se zdravotním postižením (OZP) mají v pracovním procesu stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. Na straně druhé však mohou být při hledání zaměstnání a výkonu práce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálnímu postavení znevýhodněni proti ostatním zdravým osobám. Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na otevřeném trhu práce a další výhody a úlevy – např. právo na pracovní rehabilitaci (souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce ČR a hradí náklady s ní spojené), teoretickou a praktickou přípravu na zaměstnání (zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR), mohou pro ně být organizovány specializované rekvalifikační kurzy (jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace) aj. Každá osoba se zdravotním postižením má právo se rozhodnout, zda se bude ucházet o pracovní uplatnění na volném nebo chráněném trhu práce.

Jak lze chápat pojem „uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“?
Podle § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je chráněný trh práce tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců; ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP; ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu, a v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou, zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou OZP, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm, neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou OZP, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy, mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce. Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce ČR o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.

Jaké výhody může zaměstnavatel čerpat, pokud mě zaměstná?
Výhody poskytované zaměstnavatelům představují nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které slouží k dosažení co možná nejvyšší úrovně zaměstnanosti v České republice. Jejich hlavním cílem je jednak poskytnout OZP větší ochranu na otevřeném trhu práce, jednak motivovat a podpořit zaměstnavatele k zaměstnávání OZP. Úřad práce ČR může zaměstnavateli poskytnout příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, přičemž pracovní místo musí být OZP obsazeno po dobu 3 let), příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (roční výše příspěvku může činit nejvýše 48 000,-Kč na jednu OZP) a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (zaměstnavateli, se kterým Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání OZP formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů - v měsíční výši 75 %, nejvýše však 12 000 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením, a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou).
Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu pro práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Zaměstnavatelé OZP zároveň mohou uplatnit nárok na daňové úlevy podle § 35 odst. 1 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – výše slevy činí 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tzn. osobu s přiznanou invaliditou III. stupně). Z nefinančních benefitů je nutné zmínit zisk motivovaného zaměstnance při zaměstnání OZP, posílení sociální atmosféry ve firmě, získání konkurenční výhody (společensky odpovědná firma) včetně diverzity pracovních týmů aj.

Jak je definována minimální mzda?
Podle § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základní sazba minimální mzdy platná od 1. ledna 2018 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 12 200 Kč za měsíc nebo 73,20 Kč za hodinu.

Je nějak odlišně zákonně ukotvena sazba minimální mzdy pro osoby se zdravotním postižením?
Ne, s účinností od 1. ledna 2017 se zrušila zvláštní nižší sazba minimální mzdy pro zaměstnance pobírající invalidní důchod. To znamená, že je stanovena jedna základní sazba minimální mzdy stejná pro všechny zaměstnance.

14. 3. 2019

Jelikož se můj zdravotní stav poněkud zhoršil, zvažuji podání žádosti o invalidní důchod. Jak je to aktuálně s dělením invalidních důchodů?
Změny zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platné od 1. 1. 2010, zahrnují zrušení dělení invalidity na plnou a částečnou (tedy i dělení invalidních důchodů na plné invalidní a částečné invalidní) a zavedení jediné invalidity (a tedy i jednoho druhu invalidního důchodu) ve třech stupních v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Jestliže vaše pracovní schopnost poklesla: nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně; nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně; nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. O míře poklesu pracovní schopnosti rozhoduje posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě nálezu ošetřujícího lékaře, výsledků odborných vyšetření, popř. na základě výsledků vlastního vyšetření.

Je posouzení invalidity (přiznání invalidního důchodu) vázáno na splnění nějakých podmínek?
Ano, invalidní důchod je dávka důchodového pojištění, kterou podmiňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění těchto podmínek: nedosáhl ještě věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; stal se invalidním pro invaliditu I., II. či III. stupně; získal potřebnou dobu pojištění; nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, případně nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod; stal se invalidním následkem pracovního úrazu. Nárok na invalidní důchod má pojištěnec při splnění zákonem stanovených podmínek, kterými je mimo jiné i zdravotní stav pro přiznání invalidity (tzn. zjištění invalidity – poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %) a splnění potřebné doby účasti na důchodovém pojištění. Potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro nárok na invalidní důchod je definována odlišně pro jednotlivé věkové skupiny pojištěnců a zjišťuje se z období před vznikem invalidity.

Co se rozumí pojmem dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav?
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.

Co se rozumí pojmem pracovní schopnost a pokles pracovní schopnosti?
Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Kolik činí potřebná doba účasti na důchodovém pojištění a jak mohu zjistit, zda ji splňuji?
Potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky, nad 28 let pět let, přičemž se zjišťuje z období před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se od 1. 1. 2010 podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 let. Účast na důchodovém pojištění lze získat výdělečnou činností (pracovní poměr či OSVČ), dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění či náhradní dobou pojištění (evidence na úřadu práce, péče o dítě ve věku do čtyř let, péče o osobu mladší deseti let závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. až IV. stupni aj.). Pokud si pojištěnec není jistý splněním podmínky potřebné doby účasti na důchodovém pojištění, může požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) – odbor správní údajové základny o výpis dob pojištění – o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob pojištění i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob uložených v evidenci ČSSZ. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok.

Kdo posuzuje zdravotní stav pro účely invalidity?
K posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti (určení tzv. procentní míry poklesu pracovní schopnosti) je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) příslušná podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby, resp. její posudkový lékař, který vychází z lékařských zpráv a posudků o zdravotním stavu od ošetřujícího (praktického) lékaře žadatele. Při určování poklesu pracovní schopnosti bere v úvahu i to, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost; zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav; zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován; schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával; schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %; v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Jakým způsobem se posuzuje pokles pracovní schopnosti?
Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a jeho vliv na pokles pracovní schopnosti. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. V tomto případě se určí to zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. V případě, že je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

Kam se mohu obrátit pro vyřízení invalidního důchodu a jaké doklady k podání potřebuji?
Občan, jehož pracovní schopnost je na podkladě zdravotního postižení snížena, může prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno/ Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby podat žádost o invalidní důchod (žádost se žadatelem sepíše přímo příslušná OSSZ/MSSZ/PSSZ). Žádost může podat jednak oprávněná osoba / opatrovník oprávněné osoby (v případě omezení svéprávnosti), jednak rodinný příslušník osoby, která tak nemůže učinit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu sama (nutno doložit potvrzení od lékaře o zdravotním stavu). Nezbytnou součástí je předložení občanského průkazu, dokladů o studiu / eventuálně učení (i neukončeném), dokladů prokazujících doby zaměstnání / doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, rodné listy dětí (pokud žadatel požaduje zápočet péče o dítě) aj.

Jak dlouho vyřízení posouzení/přiznání invalidního důchodu trvá?
Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se však může prodloužit o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti. Z těchto důvodů je vhodné podat žádost o přiznání invalidního důchodu ideálně tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby poskytování nemocenského.

Jaká je výše invalidního důchodu?
Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry v roce 2018 činí 2 700 Kč měsíčně. Procentní výměra invalidního důchodu závisí na dřívějších příjmech a době důchodového pojištění. Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí u invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně 0,5 %, u invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně 0,75 %, u invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně 1,5 %. Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Minimální invalidní důchod v roce 2018 tedy činí 3 470 Kč. S ohledem na složitost problematiky (závislost na příjmech, zohlednění tzv. dopočtené doby, odlišnost výpočtu invalidního důchodu v mimořádných případech - „invalidní důchod z mládí“, výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců mladších 28 let aj.) je výši invalidního důchodu schopna určit pouze Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Je nějak omezena pracovní doba a výše výdělku osob pobírajících invalidní důchod?
Není, novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která vstoupila v platnost 1. 2. 2006, byla všechna dřívější omezení (krácení bývalého částečného invalidního důchodu při určité výši příjmu z výdělečné činnosti, nemožnost výdělečné činnosti při pobírání plného invalidního důchodu) zrušena. Pobírání invalidity I., II. i III. stupně umožňuje výdělečnou činnost bez jakéhokoliv omezení – finančního (výše výdělku) i co se týče délky pracovní doby.

Mohou mi odebrat invalidní důchod, pokud nastoupím do zaměstnání?
Zahájení jakékoliv výdělečné činnosti (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost, práce na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti) nemůže mít za následek odebrání důchodu – předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení omezující výdělečnou činnost poživatelů invalidních důchodů. Tento může být snížen nebo odebrán pouze na základě změny zdravotního stavu – tzn. jeho zlepšení, příznivé stabilizace (zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti) nebo adaptace poživatele invalidního důchodu na své zdravotní postižení (nabytí/znovunabytí schopností a dovedností, které umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti). Poživatelé invalidních důchodů jsou tedy ve svých možnostech výkonu zaměstnání omezováni jen svým nepříznivým zdravotním stavem.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím, snížením nebo odejmutím invalidního důchodu?
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze jako opravný prostředek proti nepřiznání, snížení stupně či úplnému oduznání invalidního důchodu podat písemné námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ, které lze uplatnit u kterékoliv OSSZ (oddělení námitkového řízení) či přímo ČSSZ (oddělení námitkového rozhodování). V případě neúspěšného námitkového řízení je následně možné podat správní žalobu ke krajskému soudu podle místa trvalého bydliště, a to ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení.

25. 7. 2018

Dlouhodobě (několik měsíců) jsem byl v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mě po návratu do zaměstnání odesílá na pracovnělékařskou prohlídku. Má na to právo?
Ano, dle § 55 Zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách má zaměstnavatel právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Stejně tak je zaměstnavatel povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal. Mimořádná prohlídka se provádí mimo jiné, pokud byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů.
Případné odmítnutí zaměstnance se této prohlídce podrobit lze chápat jako porušení povinnosti vyplývající z právního předpisu vztahujícího se k zaměstnancem vykonávané práci a důvod k možnému rozvázání pracovního poměru.

Co je mimořádná prohlídka?
Mimořádná prohlídka se dle § 12 Vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Existuje nějaká lhůta pro vydání lékařské posudku vztahujícího se k posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci?
Existuje. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu vydává poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem. Lékařský posudek musí být dle § 43 odst. 1 Zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti, v případě posudku o uznání nemoci z povolání do 45 pracovních dnů, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.

Jaký závěr týkající se zdravotní způsobilosti k práci může lékařský posudek obsahovat?  
Zdravotní způsobilost posuzované osoby se posuzuje vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána. Ze závěru lékařského posudku musí dle § 43 odst. 3 Zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována. Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal.

V rámci ukončení dočasné pracovní neschopnosti mi byla praktickým lékařem doporučena změna pracovního zařazení. Zaměstnavatelem jsem byl následně odeslán na prohlídku k závodnímu lékaři se závěrem, že jsem dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost. Mám nárok na přeřazení na jinou pracovní pozici?
Ano, vyplývá-li z posudku, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci podle pracovní smlouvy, dochází k tomu, že zaměstnanec není nadále povinen vykonávat sjednanou práci (zaměstnanec může odmítnout výkon takové práce bez možného postihu ze strany zaměstnavatele). Tento závěr pro zaměstnavatele zároveň přináší povinnost převést zaměstnance na jinou práci, případně s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dle § 41 odst. 1 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce má zaměstnavatel povinnost převést svého zaměstnance na jinou práci:

  1. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci
  2. nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
  3. koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství
  4. jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním
  5. jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku
  6. je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
  7. požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci

Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

Pamatuje zákoník práce i na jiné situace, kdy je možné zaměstnance převést na jinou práci?
Pamatuje, pokud z lékařského posudku nelze dovodit jednoznačné stanovisko o ztrátě způsobilosti zaměstnance konat práci, kterou byl povinen vykonávat podle pracovní smlouvy, může účastníkům pracovního poměru založit pouze možnost převedení na jinou práci nebo pracoviště, jestliže o to zaměstnanec požádá. Některé důvody pro převedení zaměstnance na jinou práci závisí výlučně na vůli zaměstnavatele. Dle § 41 odst. 2 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,

  1. dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (tzn., nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady pro výkon sjednané práce, nebo jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, případně porušuje-li zaměstnanec své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci)
  2. bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení
  3. pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce stanovuje, že není-li možné dosáhnout účelu převedení převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může jej zaměstnavatel převést na práci jiného druhu i proti vůli zaměstnance (i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil). Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí. Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat.

Jak je ošetřena mzda nebo plat při výkonu jiné práce?
Na tyto situace pamatuje § 139 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat,

  1. z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 41 odst. 1 písm. b)
  2. podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním (§ 41 odst. 1 písm. d)
  3. k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků (§ 41 odst. 4), nebo
  4. pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 41 odst. 5),

přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Je-li zaměstnanec převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) (tzn., bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele) na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda nebo plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Zaměstnavatel má povinnost mě vzhledem k závěru lékařskému posudku převést na jinou práci, tvrdí však, že jinou vhodnou práci pro mne nemá. Co mohu dělat?
Pokud jiná pracovní pozice u zaměstnavatele neexistuje a tento nemá možnost zaměstnance převést, může zaměstnanec dle § 56 odst. 1 písm. a) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce okamžitě zrušit pracovní poměr. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

23. 1. 2019

Jaké jsou podmínky nároku na nemocenské?

Nemocenské je dávkou nemocenského pojištění. Nárok na nemocenské má pojištěnec (tzn., že dočasná pracovní neschopnost/karanténa vznikla v době pojištění, případně v tzv. ochranné lhůtě), který byl uznán lékařem dočasně práce neschopným k výkonu své dosavadní pojištěné činnosti nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní. Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost, nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání. Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Podmínkou nároku na nemocenské z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je dále účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo dni, od něhož je nařízena karanténa.

Co se rozumí pojmem karanténa?

Karanténními opatřeními jsou karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (izolace), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit; lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

V jaké situaci nárok na nemocenské nevzniká?

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost; zaměstnanec, kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; zaměstnanec, u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence.

Jak dlouho se nemocenské poskytuje?

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti). Nemocenské od 15. kalendářního dne vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ).

Jakou náhradu dostává zaměstnanec po dobu prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti?

V době prvních 14 kalendářních dnů (4. až 14. den) dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu, přičemž za první 3 dny (nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn) pracovní neschopnosti náhrada mzdy nenáleží. Výjimkou je nařízená karanténa, kde ze zákona náleží náhrada mzdy už od prvního dne nemoci.

Jaká je výše nemocenského?

Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů  (tzn. bez vyloučených dnů) připadajících na toto rozhodné období. Zjednodušeně řečeno je denní vyměřovací základ průměrný denní příjem za rozhodné období.

Pamatuje zákon i na situace, v nichž si zaměstnanec přivodí dočasnou pracovní neschopnost svým zaviněním? 

Ano, výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Je nějak omezeno vyplácení nemocenského u přiznané invalidity III. stupně?

Ano, poživatelům starobních nebo invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.

Jaký je postup pro uplatnění nároku na nemocenské v případě pracovní neschopnosti?

Pro uplatnění nároku na výplatu nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti je třeba, aby ošetřující lékař vystavil předepsaný tiskopis („Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“). Výplata nemocenského za určité období je podmíněna osvědčením trvání dočasné pracovní neschopnosti, prostřednictvím potvrzení ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání dočasné pracovní neschopnosti („Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ - tzv. lístek na peníze) nebo prostřednictvím rozhodnutí ošetřujícího lékaře či orgánu nemocenského pojištění o ukončení dočasné pracovní neschopnosti („Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti - hlášení zaměstnavateli“). Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím ukončení je zaměstnanec povinen neprodleně podat zaměstnavateli. Zaměstnavatel uvedené tiskopisy společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ.

Přestože jsem téměř vyčerpal celkovou podpůrčí dobu poskytování nemocenského, nejsem stále schopen pracovní činnosti. Dá se tato situace nějak řešit?

Ano, dle § 27 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění může být nemocenské poskytováno za určitých okolností i po uplynutí podpůrčí doby, a to v případech kdy je možno na základě vyjádření posudkového lékaře orgánu nemocenského pojištění (OSSZ/MSSZ/PSSZ)  očekávat, že zaměstnanec v krátké době (nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby) nabude pracovní schopnosti, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. O prodloužení poskytování nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby rozhoduje příslušná správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) na základě žádosti zaměstnance (žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby). Je-li žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby podána dříve než 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku 1 měsíce přede dnem, kterým podpůrčí doba uplyne.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují?

Ve sporných případech o dávce rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ). Proti jejímu rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/MSSZ/PSSZ, která rozhodnutí vydala, a rozhoduje o něm Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Je nějak kontrolováno dodržování režimu dočasně práce neschopného?

Ano, osoby pobírající nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Kontrolu provádí příslušný orgán nemocenského pojištění (OSSZ/MSSZ/PSSZ), v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného i zaměstnavatel. Kontrola probíhá buď namátkově (na základě plánu kontrol podle vlastního výběru) či cíleně u těch osob, k jejichž kontrole dal podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel (při podezření, že zaměstnanec pobírající nemocenské nedodržuje léčebný režim).


Kdo a v jakém rozsahu povoluje vycházky v době dočasné pracovní neschopnosti?

O povolení vycházek nebo změně jejich rozsahu a doby a o změně místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky v tomto případě lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.

24. 10. 2018

V jakých případech je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v § 191 až 198 definuje důležité osobní překážky. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, karantény, mateřské nebo rodičovské dovolené, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti dle § 39 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ošetřovné) a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ošetřovné) nebo důvodů, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

Existuje nárok na uvolnění ze zaměstnání i z jiných než výše uvedených důvodu?

Ano, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v § 199 pamatuje i na celou řadu dalších životních událostí na straně zaměstnance - tzv. jiné důležité osobní překážky v práci. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.

Co vše (jaké životní situace) zahrnují jiné důležité osobní překážky v práci?

Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu definuje příloha k Nařízení vlády č. 590/2006 Sb, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Jedná se o: vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení; pracovně lékařskou prohlídku, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce; přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků; znemožnění cesty do zaměstnání; svatba; narození dítěte; úmrtí; doprovod rodinného příslušníka/dítěte do zdravotnického nebo jiného zařízení; pohřeb spoluzaměstnance; přestěhování a vyhledání nového zaměstnání.

Potřebuji uvolnit na lékařské vyšetření, váže se k tomu nárok na náhradu mzdy?

Pracovní volno na vyšetření nebo ošetření s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu, která odpovídá době, kterou by zaměstnanec strávil návštěvou nejbližšího zdravotnického zařízení.

Doprovázím příbuzného k lékaři, mám nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy?

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. S náhradou mzdy nebo platu se pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka poskytuje, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. Jde-li o ostatní rodinné příslušníky, náleží pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.

Pamatuje zákon i na potřebu doprovodu zdravotně postiženého dítěte?
Ano, pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Mám nárok před skončením stávajícího pracovního poměru na pracovní volno z důvodu hledání nového zaměstnání?

Ano, vyhledání nového zaměstnání spadá do kategorie jiných důležitých osobních překážek v práci. Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ruší-li se zaměstnavatel/jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel/jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost), nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Mám jako pravidelný dárce krve nárok na volno? 
Kromě důležitých osobních překážek v práci existují i překážky ve vyšším, obecném zájmu. U těch platí, že zaměstnavatel musí zaměstnanci k takovýmto činnostem poskytnout volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud je nejde provést mimo pracovní dobu. Pod tento okruh překážek v práci spadá výkon veřejné funkce (§ 201), výkon občanské povinnosti (§ 202), jiné úkony v obecném zájmu (§ 203) pracovní volno související s brannou povinností  (§ 204) a překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205). V rámci ustanovení § 203 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce je zmíněno i dárcovství krve nebo jiného biologického materiálu. Při odběru krve a při aferéze přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.

Mám v souvislosti se zvyšováním kvalifikace nárok na pracovní volno s náhradou mzdy? 
Ustanovení § 232 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce umožňuje zaměstnanci účast na školení, či jinou formu přípravy nebo studia, ve kterých má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce a které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou, 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky. K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

23. 1. 2019

Co se považuje za překážky v práci na straně zaměstnavatele?
Zaměstnavatel se může potýkat se situacemi, které ovlivňují chod firmy a mají dopad i na zaměstnance. Mezi překážky na straně zaměstnavatele dle § 207 a následujících Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce patří prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Jaké jsou nároky zaměstnance v případě prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy?
Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo patří mezi překážky, které vznikly neplánovaně, bez vůle a bez zavinění zaměstnavatele, proto zákon umožňuje zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu v částce nižší, než je jeho průměrný výdělek. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (přírodní katastrofa a rozmary počasí) a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Co se míní pojmem jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele?
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele mohou mít různou povahu a příčiny, proto Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce konkrétní případy jiných překážek v práci nevymezuje. Patří mezi ně všechny ostatní situace, kdy zaměstnavatel nepřiděluje práci zaměstnanci dle sjednaného pracovněprávního vztahu. Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Konkrétně zákon zmiňuje pouze tzv. částečnou nezaměstnanost a dobu strávenou na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů.

Jak lze chápat pojem částečná nezaměstnanost v rámci jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele?
Zvláštní druh jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele najdeme v ustanovení řeší § 209 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde je upravena situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo z důvodu omezení poptávky po jím poskytovaných službách, tzv. částečná nezaměstnanost. Upraví-li v těchto případech dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

Jaká je náhrada mzdy či platu v době strávené na pracovní cestě?
Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, má právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

28. 1. 2019